Začátky tohoto sportu sahají do šedesátých let minulého století. Kolébkou rallycrossu je anglický okruh Lydden Hill, kde se první závod odjel v roce 1967. Myšlenka se ujala, a tak se na stejném okruhu uskutečnily další závody. V následujících letech se rallycross postupně rozšířil do ostatních států Evropy a také do tehdejšího Československa. První závody byly uspořádány v letech 1973 a 1974 v Radouči u Mladé Boleslavi, kde se jezdilo systémem ploché dráhy. Koncem sedmdesátých let se o rallycross pokoušeli také ve Zlonicích. Skutečný zlom však přišel o několik let později.
Radouč 1973 - foto: Jan Splídek
Za domov a Mekku českého (československého) rallycrossu je považován Římov. Parta lidí kolem Jan Macháčka, Oldřicha Strejčka, Jindřicha Matouše a Františka Linharta zde v roce 1983 uspořádala rallycrossový závod. První trať se nacházela mezi Římovem a Pašinovicemi. Kilometrový okruh využíval uzavřenou silnici a přilehlou louku. "Aby se mohlo vůbec sjíždět z asfaltu do louky, vozil jsem tam čtrnáct dnů multikárou suť," uvedl Jan Macháček, tehdejší autokrosový a bývalý motokrosový jezdec. A kdo vůbec přišel s tímto nápadem? "Rallycross jsem poprvé viděl v rakouské televizi. Ta myšlenka uspořádat něco podobného mě nenechala klidným, a tak jsem společně se svými přáteli začal pracovat na uskutečnění závodu. Věděl jsem o snaze boleslavských, jezdily se také závody trabantů. Ale nic z toho se dlouhodobě neujalo," pokračoval dále Jan Macháček. "Všechno začalo při jedné z návštěv, kdy mně a Františku Linhartovi začal Honza Macháček vyprávět o rallycrossu," doplnil Jindřich Matouš, nejdříve jeden z organizátorů, později úspěšný jezdec v divizi jedna a v poslední době sportovní komisař.
V popředí Máca, za ním Cirnfus
Sedmnáctého září 1983 bylo všechno připraveno a první římovský závod tak mohl bez problémů proběhnout. Diváci měli možnost sledovat zajímavé souboje, nechyběly kontakty ani kolostřešní kombinace. Na kilometrovém okruhu byl nakonec nejrychlejší Josef Kvasnička před Karlem Kotenem a Jan Macháčkem. Mezi dalšími jezdci nechyběli autokrosaři Kolman, Máca, Radek Pavlíček a Cirnfus nebo jezdci rally Michna se Suchanem. Všichni doufali, že se za rok sejdou při stejném závodě znovu. Pro představu jak to tehdy v Římově vypadalo, úryvek z tehdejšího vydání Jihočeské Pravdy. "Hustým oblakem prachu jel trabant ještě se zánovním lakem, na střeše se mu bimbala anténa a levá směrovka předpisově blikala. Bylo to zjevení jakoby z jiného světa, protože rallyekros je jinak záležitostí spíš plechových vraků." U tehdejších vrcholných představitelů automobilového sportu se ovšem rallycross netěšil velké přízni, preferovaný byl autokros. Za účast na tomto závodě dokonce "vyfasovali" tehdejší komisaři a časoměřiči distanc.
Dobový plakát
Třetí v cíli - Jan Macháček
První římovská trať - "U stohu", s číslem 81 vítěz závodu Josef Kvasnička
Rok 1984. Nová disciplína si získává své příznivce jak mezi jezdci a diváky, tak i mezi organizátory. K těm římovským se přidávají také pořadatelé ze Sedlčan a z Janovic nad Úhlavou. V Římově se jelo tentokrát na trati pod hřbitovem a závod sledovalo čtyři tisíce diváků. Jezdcům se líbila především finanční nenáročnost. Oproti soutěžím odpadly náročné a dlouhé přejezdy, ušetřilo se na benzínu i pneumatikách. Většina startovního pole využívala vozů Škoda 120, k vidění byly ale i vozy VAZ nebo Trabant a některé další zahraniční značky. "Moje auto jsme postavili všeho všudy za deset tisíc korun," potvrdil předchozí slova Jan Macháček.
V roce 1985 se rallycross rozvíjí naplno a uskutečňují se další závody. V tomto roce jedou poprvé obě divize samostatně. V Římově založili automotoklub a ředitelem závodů se stal Oldřich Strejček. V následující sezoně (1986) pak vzniká nový okruh, na kterém se velkou měrou kromě již výše zmíněných podílel také Jiří Kolouch. Trať splňovala kritéria pro mezinárodní závody. Stavba začala v dubnu a do konce srpna bylo vše připraveno na závod. Spotřebováno bylo několik tun kamení, obalované drti a dalšího materiálu. Navíc všichni zainteresovaní museli obětovat volné soboty a neděle.
První speciální rallycrossová trať na našem území
Na stavbě se velkou měrou podílelo JZD Mír Ločenice. Citace tehdejší přílohy Zemědělských novin: "Se svazarmovci máme ty nejlepší zkušenosti. Hned první rok, když za námi přišli s prosbou a zapůjčení louky, s nimi nebyly žádné problémy. Vše uvedli do původního stavu. Od té doby se na naše spolupráce prohlubuje. Nyní při stavbě nového okruhu jsem jim pomohli také finančně, neboť asfaltem byla zpevněna i naše pojezdová cesta. Když člověk vidí jejich elán a neuvěřitelnou pracovitost, pak nemůže zůstat k jejich prosbám hluchý. Obzvlášť jde-li o motorismus, který je u nás proti ostatním sportům chudinkou," řekl tehdejší předseda družstva Petr Jehlík.
V čele při Setkání mistrů Jiří Sedlář
Další novinkou bylo listopadové Setkání mistrů, které bylo díky zásluze Jiřího Koloucha a Vladimíra Dolejše vysíláno Českou televizí. Kromě rallycrossových jezdců se divákům představili také soutěžní jezdci v čele s Jiřím Sedlářem, Svatoplukem Kvaizarem, Václavem Pechem, Petrem Vrajem nebo Milanem Dolákem. I když ten už měl v rallycrossu něco odjeto. Ale o tom až někdy příště.
