"Je velmi zvláštní sedět doma a stát se mistrem světa, ale pocity jsou víceméně stejné," řekl Johan Kristoffersson poté, co se dozvěděl o oficiálním zrušení posledního závodu. V každém letošním podniku dokázal jednou vyhrát.
Když se podíváme na souboje na trati, byl zisk tohoto titulu z těch tří nejtěžší?
"Myslím, že nejtěžší je vždy ten první. Byl to fantastický pocit po několika letech tvrdé práce získat titul. Při obhajobě jsem zase dokázal vyhrát jedenáct z dvanácti závodů. Rok 2020 byl složitý z pohledu malého týmu a restrikcí vzhledem k pandemii Covid-19. Někteří měli nemoc bez příznaků, nikdy nevíte, co se může stát. Bylo to hodně stresující. Lidé z týmu pracovali od rána do večera. Někdy nebyl čas se ani pořádně najíst. Nikdo neměl zkušenosti se dvěma závody během víkendu.“
Do mistrovství světa jste se vrátil po roční přestávce. Pomohly při návratu starty v RallyX Nordic?
"Ano. I přes to, že jsem jel s jiným autem, než se kterým jsem později startoval v mistrovství světa. Byl to dobrý trénink po roce, kdy jsem v rallycrossu nezávodil.“
Zatímco v úvodu sezony jste usedl do staršího vozu VW Polo, v mistrovství světa jste závodil se stejným autem jako v roce 2018. Můžete je porovnat?
"Oba vozy jsou postavené podle stejných předpisů, takže by měly být podobné. Jediným rozdílem je příčné a podélné uložení motoru. V mistrovství světa jsem jezdil s autem, se kterým startoval v sezonách 2017 a 2018 Petter Solberg. Nešlo o moje mistrovské auto. Nebylo jisté, že auto vůbec dostaneme k dispozici, ale těsně před začátkem mistrovství světa se to povedlo. Před prvním závodem v Höljes jsem měl možnost vůz vyzkoušet při krátkém testu.“
Kde hledat rozhodující moment sezony?
"Těžko vyzdvihnout jeden moment. Bylo to tam několik hezkých soubojů především s Mattiasem (Ekströmem). Když tam nebyl zrovna on, byli tam další jezdci. Hodně důležité byly pneumatiky, kvůli kterým se dost taktizovalo. Pokud se vám povedla první kvalifikace, mohli jsme jednu sadu pošetřit až na závěr. Velkou roli sehrála naše spolehlivost. Bodový náskok jsem si vybudoval především ve Finsku a ve Španělsku kde měl Mattias problémy. Ostatní závody byly bodově velmi vyrovnané. Během sezony jsem neměl ani jeden defekt pneumatiky a vyhnul se také kolizím. Auto bylo hodně spolehlivé už v letech 2017 a 2018. Z toho jsme vycházeli. S jedním autem je to složité v tom směru, že chybí data druhého auta a není s čím porovnávat. Všichni v týmu si budou pamatovat Kouvolu jako jeden z nejtěžších závodů. Mechanici měli mezi jednotlivými rozjížďkami hodně práce, měnily se neustále podmínky. S šéfinženýrem jsme mezi jízdami čistili pneumatiky, aby mechanici mohli pracovat na autě. Mezi závody jsem řídil týmový kamion.“
Hlavně druhý závod v Höljes byl ovšem napínavý až do konce.
"Druhý závod ve Švédsku a druhé semifinále v Barceloně, kde jsme startoval až ze druhé řady a jízdu vyhrál. To jsou dva momenty, které mi utkvěly v hlavě a připomínají tuto sezonu. V Höljes byla zajímavá rádiová komunikace, mezičasy se neustále měnily, chvíli byl rychlejší Mattias, chvíli já. Takže nebylo jednoduché správně zvolit joker lap. Jel jsem naplno a nakonec byl Mattias rychlejší. Ale o tom jsou závody. Navíc jsem se za týden vrátil vítězstvím v Kouvole.“
Kouvola byla díky počasí velmi zajímavá, zejména finále druhého závodu.
„Vzhledem k nepříznivému počasí bylo na trati vytaháno spousty bláta a trať tak byla pomalejší a pomalejší. Po joker lapu jsem se zařadil za své soupeře a myslel jsem, že bych mohl znovu zvítězit. Přišel jsem ovšem o stěrače a viditelnost tak byla naprosto nulová. Do rádia mi hlásili, abych následoval své soupeře. V posledním kole zamířili do joker lapu. Udělal jsem chybu po skoku, utekl mi zadek auta a nakonec z toho byla až čtvrtá příčka. Důležitý byl ovšem zisk bodů a zvýšení náskoku v čele šampionátu.“
Vůz Volkswagen Polo Supercar se na startu projevuje velmi zvláštním zvukem. Start je pro rallycross zásadní věcí.
„Naposledy se na vývoji startovacího systému pracovalo a probíhal vývoj v závěru sezony 2018. V posledním závodě v Jižní Africe jsem měl skvělé starty. Věděli jsme, že ostatní týmy na startech také pracují, zejména Hyundai měl loni skvělé starty. Hned první dva závody v Höljes a v Kouvole fungoval startovací systém skvěle. V dalších závodech už bylo vidět, že soupeři na startech zapracovali. Konkrétně tým Hansen, což se ukázalo v Barceloně. Vzhledem k tomu, že máme chladící systém vpředu, tak není dobré jezdit za někým. Hodně lidí si myslí, že jen to pouze na reakci jezdce, ale je to také o práci mezi jezdcem a inženýrem.“
Kolik lidí bylo letos zaintersováno přímo z Volkswagenu Motorsport?
"Měl jsem svého inženýra Richarda Browne z roku 2018, který se mnou působil také v loňské sezoně ve WTCR. Při závodech jsme využívali služeb ještě jednoho inženýra na motor a jednoho mechanika. Takže celkem tři lidé."
Tým fungoval skvěle, i přes to, že vzhledem k opatřením, byl počet mechaniků omezen.
"V první řadě je třeba poděkovat všem partnerům, kteří do toho s námi šli, i přes to, že jsme byli pouze malý privátní tým. Všichni do toho vložili nemalé úsilí. Ze zisku titulu mám radost i kvůli několika lidem, se kterými jsme v roce 2013 v evropském rallycrossu začínal. Letos pro mě pracovali. Oni nemohli být u mých úspěchů v týmu PSRX. Trojnásobný mistr světa jsem hlavně díky mému otci, který byl vůbec prvním, kdo do naší rodiny přinesl motorsport. Nikdo před ním nikdy nezávodil. Proto jsem šťastný, že jsem letos zvítězil pro tým Kristoffersson Motorsport.“
Jak vidíte svou budoucnost a budoucnost rallycrossu?
"Doufám, že budeme schopni pokračovat i v příští sezoně. Rallycross je nejúspěšnější částí mé kariéry, vedle toho závodím také v rally a na okruzích. Uvidíme, co přinese změna promotéra. IMG udělalo od svého vstupu do rallycrossu obrovský kus práce, posunulo jej z evropského šampionátu na světový a jsem velmi pyšný na to, že jsem mohl být součástí. Nyní přichází další část vývoje, elektrická auta se hlásí o slovo, což se mnohým příznivcům nelíbí. Ale pokud chceme v rallycrossu vidět nejlepší jezdce světa a nové značky, musí nová elektrická auta mít něco navíc oproti současným autům. Nejde jen vzít zvuk současných aut, dát ho pryč a myslet si, že divák bude spokojen. Auta by měla být rychlejší, složitější na ovládání a pro jezdce skutečnou výzvou je řídit. Jezdci budou dělat také chyby a ty s sebou nesou akci. A o tu v rallycrossu jde především.“
