Lotyšský jezdec Reinis Nitišs patřil v loňské sezoně k nejpříjemnějším překvapením. Po první kompletní sezoně a zisku titulu v divizi Super 1600 v roce 2013, postoupil do divize Super Car. V konečném hodnocení skončil s jedním vítězstvím na třetím místě. Letošní ročník začal pátým místem v semifinále v Portugalsku, na Hockenheimu už ve finále nechyběl a skončil druhý za suverénním Solbergem.
Sportovcem je odmala. Ve čtyřech letech začínal závodit na kolech, později se přesunul na motokáry. Ani tímto směrem ovšem jeho kariéra nesměřovala a následoval přesun do autokrosu. Táhlo ho to ovšem na asfalt. I proto následně zvolil rallycross. "Když jsem začínal závodit na kole, matka o mě měla docela strach. Pak přišly motokáry, ale můj otec jezdil autokros, který mě lákal. Ale z motokár jsem byl hodně zvyklý na asfalt a tak nakonec vyhrál rallycross," vysvětlil devatenáctiletý Nitišs proč zůstal věrný právě okruhům se střídavým povrchem. Především jeho jméno stojí za zájmem o rallycross v jeho zemi. Do mistrovství Evropy naskočil v roce 2012, kdy se v několika závodech objevil s vozem Peugeot 206 v divizi Super 1600. Jedno z těchto aut pocházelo z Německa, druhé koupil od Pavla Vimmera.
Měl jste raketový vstup do rallycrossu. Hned ve své první kompletní sezoně jste se stal mistrem Evropy. Byla divizi Super 1600 dobrým začátkem pro jezdecký růst a zlepšení?
"Určitě. Auta nejsou sice tak rychlá, ale musíte se naučit jezdit přesně, čistě a pečlivě zacházet s rychlostí. Měl jsem štěstí na výborný tým a skvělé auto. S Jussi Pinomäkim vlastně spolupracuji až do dneška, když působí jako týmový manažer v týmu Olsbergs MSE."
Po sezoně následoval přechod do nejsilnější divize, což bylo pro mnoho lidí překvapením. Dokázal jste ovšem, že nešlo o předčasné rozhodnutí.
"V divizi Super Car je všechno mnohem rychlejší. Čím víc jsem v autě seděl, tím lépe jsem se cítil a všechno šlo snáze. Měl jsem štěstí, že jsem kolem sebe měl správné lidi, od kterých jsem mohl učit a kteří mi poradili. Řekli tohle děláš špatně nebo tohle je správně."
Prvním sezona přinesla řadu výborných výsledků včetně vítězství v Norsku a konečné třetí pozice.
"Na začátku na mě nebyl vytvářen tlak a jelo se mi skvěle. Následně jsem začal přemýšlet o vítězství a to byla chyba. Po triumfu v Norsku následoval výsledkový propad. Lidi z týmu mi ovšem pomohli a v posledních třech závodech jsem byl opět zpátky."
Jaký byl nejsilnější zážitek z loňské sezony, který máte v paměti?
"Vítězství. Jednoznačně vítězství v Norsku. Porazil jsem Pettera na jeho domácí půdě. Dalším momentem bylo když jsme v Argentině dosáhli na týmový titul. Pamatuji si více okamžiků, ale tyto dva jednoznačně převládají."
Jak jste strávil dlouhou zimní přestávku?
"Poctivě jsem se připravoval. Absolvoval jsem švédskou zimní sérii Rally X, zúčastnil jsem se také soutěže mistrovství Evropy v rally (Rally Liepaja). V zimě jezdím dost na motokárách. S týmem jsem absolvoval také několik testů."
Během nich spolupracujete také Markusem Grönholmem. Jaká je jeho konkrétní role?
"Společně s Andreasem Erikssonem mají mnoho zkušeností, pomáhají nám. Snažím se zachytit od nich co nejvíce informací, které se mi budou v budoucnu hodit."
Konkurence je ještě větší než v loňské sezoně. Máte vytyčený nějaký cíl?
"Ve svém věku jsem šťastný že mohu na této úrovni závodit. Konkurence je obrovská. Když ovšem stojíte na startu, nemůžete se dívat napravo ani nalevo. Prostě musíte ukázat to nejlepší. Během zimy jsme pracovali na autě, které je zase o trochu lepší. Uvidíme jak mi to v letošní sezoně půjde. Žádné konkrétní cíle nemám, ale věřím si."
